Základní pravdy
Vyznáváme, že Bůh poslal svého Syna, našeho Pána Ježíše Krista na spásu světa. Pán Ježíš nám zjevil neomylnou pravdu o Bohu. On je Cesta, která vede ke spasení (J.14,6). Přijímáme pravdu Božího slova: „V nikom jiném (než v Ježíši Kristu) není spásy“. (Sk 4,12).
Svým apoštolům Kristus přikázal: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří bude odsouzen.“ (Mk 16,15) Boží slovo rovněž říká: „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.“ (Ef 4, 5) Vyznáváme, že pravda zjevená v Bibli a interpretovaná apoštolským učením a dvoutisíciletou křesťanskou tradicí, je bezpečnou cestou ke spáse.
PKC vyznává víru podle Nicejsko cařihradského symbolu:
Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Duch Svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde, ve slávě, soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha Svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.
Šest základních pravd:
PKC věří, že:
Je jen jeden Bůh;
Bůh je ve třech osobách: Bůh Otec, Bůh Syn a Bůh Duch Svatý;
Bůh je nejvýš spravedlivý, dobré odměňuje a zlé trestá;
Druhá božská osoba, Ježíš Kristus, se stal člověkem, aby nás svou smrtí na kříži vykoupil a na věky spasil;
Boží milost je ke spáse nevyhnutně potřebná;
Lidská duše je nesmrtelná a patří jen k jednomu lidskému tělu.
Svátosti:
PKC věří sedm svátostí ustanovených Ježíšem Kristem:
Křest svatý
Svátost biřmování
Nejsvětější Eucharistie
Svátost pokání
Svátost manželství
Svátost kněžství
Svátost pomazání nemocných.
Svátost je viditelné a účinné znamení neviditelné Boží milosti. Všech sedm svátostí ustanovil Ježíš Kristus a odevzdal je apoštolům a jejich nástupcům.
Svátosti jsou určeny pro věřící v Krista. Neboť: „Bez víry není možné zalíbit se Bohu.“ (Žid 11, 6). Proto, k platnému vysloužení a přijetí svátosti je, jako nutná podmínka, potřebná spasitelná víra v Pána Ježíše Krista, bez níž není možno mít správný úmysl k vysloužení nebo přijetí svátosti. Kromě spasitelné víry jsou dalšími podmínkami: dodržení materie a formy svátosti, které jsou u každé ze sedmi svátostí odlišné. U svátostí: biřmování, Eucharistie, pokání, kněžství a pomazání nemocných je také podmínkou, nutnou k platnosti, posvátná kněžská moc, jejímiž nositeli jsou vysvěcení služebníci.
Morálka:
PKC se řídí Desaterem Božích přikázání, které jsou základní normou všech křesťanů a na kterých bylo založeno spravedlivé zákonodárství a evropská kultura.
V jednoho Boha věřit budeš.
Nevezmeš jméno Boží nadarmo.
Pamatuj, abys den sváteční světil.
Cti otce svého i matku svou, abys dlouho žil a dobře se ti vedlo na zemi.
Nezabiješ.
Nesesmilníš.
Nepokradeš.
Nepromluvíš křivého svědectví proti bližnímu svému.
Nepožádáš manželky bližního svého.
Aniž požádáš statku jeho.
První Boží přikázání v přesném znění:
„Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají.“ (Ex 21 2-6)
PKC se rovněž řídí Kristovými přikázáními, jak jsou vyjádřeny v Horské řeči (Mt 5-7) a všemi evangelijními radami. Tato slova Ježíše Krista vyjadřují pravý smysl největšího přikázání lásky k Bohu a k bližnímu a také vnitřní pohled na podstatu Dekalogu.
