Arcib. Viganò, diagnóza, koncil
Arcib. Viganò, bývalý papežský nuncius v USA, učinil odvážný krok. Ukázal na šokující skutečnost – homosexuální zločiny na nejvyšších místech v církvi. Kde mají kořeny?
Písmo svaté ukazuje, že kořenem homosexuality je: 1) nevěra v pravého Boha, 2) božská úcta k tvorstvu místo ke Stvořiteli:
Ad 1) „Poznali Boha, ale nevzdali Mu čest jako Bohu.“ (Ř 1,21) Jedná se o heretické teology, kteří po koncilu na všech teologických fakultách zaměnili apoštolské učení za heretické. Jde o ateistickou historicko-kritickou metodu a její otrávené ovoce.
Ad 2) „Tvrdí, že jsou moudří, ale upadli do bláznovství... Vyměnili pravdu Boží za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli.“ (Ř 1,22-25) Tento proces koncil započal dokumentem Nostra aetate o tzv. úctě k pohanským kultům, de facto k jejich démonům.
Důsledkem ateistické historické metody a falešné úcty k pohanským kultům s jejich okultními praktikami (věštěním, magií) je exploze zvrácené homosexuality v církvi. Slovo „proto“ vyjadřuje tento důsledek: „Proto je Bůh vydal v moc hanebných vášní... muži s muži provádějí hanebnosti a tak sami na sobě dostávají zaslouženou odplatu za svou scestnost.“ (Ř 1,26-27) Písmo svaté ukazuje, že za hřích homosexuality přichází trest časného i věčného ohně: „Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň“ ... „a obrátil je v popel. Tím dal výstrahu budoucím bezbožníkům.“ ... „Jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“ (Gen 19,24, 2Pt 2,6, Jud 7)
Z Písma (Ř 1,18-25) vyplývá jasný závěr: Má-li být církev očištěna od homosexuality, musí být nejprve očištěna od herezí neomodernismu a od synkretismu s pohanstvím, protože k této ohavnosti vedou.
Arcib. Viganò pohnul ledy. Teď by měl být stanoven konkrétní program k realizaci vnitřní obrody církve.
Za abdikací Františka musí následovat komplexní obrodný proces, protože koncil měl katastrofální důsledky. Proces aggiornamenta Jana XXIII. se ukázal pro církev sebelikvidační.
Koncil mlčel k herezím neomodernismu, které dříve odsoudil papež Pius X. (1907). Toto mlčení mělo za následek intenzivní vtělování těchto herezí na všechny teologické školy. Byly popřeny nejzákladnější pravdy víry: božství Ježíše Krista, Jeho vykupitelská oběť na kříži, Jeho historické a reálné vzkříšení i božská inspirace Písma. Toto jsou hereze maximae! Vyhnaly Ducha svatého z církve a otevřely církev duchu světa (aggiornamento).
Koncil se dále dopustil hereze úcty k pohanským kultům a jejich démonům, a tím se dopustil neúcty k pravému Bohu (dekret Nostra aetate). Tím bylo popřeno první přikázání i pravdivá misie. Navíc byly otevřeny dveře antimisii pohanství (hinduismus, buddhismus...) na křesťanská území. Další herezí koncilu je tvrzení, že uctíváme s muslimy stejného boha. Muslimové uctívají Alláha, který je nejvyšší (Alláh akbar) z 360 pohanských bůžků Mekky. V důsledku této hereze koncilu nastala programovaná islamizace Evropy, která vrcholí tyto dny mantrováním Františka o bezpodmínečně nutném přijímání islamistů.
Pavel VI. heretický program koncilu schválil. Dopustil se tak zločinu proti církvi. Dopadla na něj exkomunikace latae sententiae. Navíc má tento papež na svědomí podporu homosexuální lobby.
Za papeže Jana Pavla II. (1978-2005) došlo v církvi v USA k expanzi homosexuality a pedofilie. Papež mlčel, tedy zodpovědnost dopadá plně na něho. A rovněž na něho dopadá plně zodpovědnost za to, že mlčel k expanzi věroučných herezí, které byly za jeho pontifikátu prosazovány na všechny teologické školy. Navíc, jeho gesto v Assisi (1986) je realizací hereze II. Vatikána o úctě k pohanským kultům. Výrazně tím potvrdil herezi, že Kristova výkupná smrt na kříži a uctívání pohanských démonů jsou rovnocenné cesty ke spáse. Tím je zrušena podstata křesťanství a misie ztrácí smysl.
Svatořečení Jana XXIII. a Jana Pavla II. jsou neplatná i z toho důvodu, že je vyhlásil apostata František (viz bula Pavla IV. Cum Ex Apostolatus Officio).
Je nutné kajícně přiznat, že na koncilu nastal historický zlom a my žneme jeho otrávené ovoce. Koncilní a pokoncilní papežové se proti tomuto duchu nepostavili, ale naopak tohoto ducha aggiornamenta se světem prosazovali. Jediným řešením je dnes pravdivé pokání (Mk 1,15). Musí začít abdikací Františka a pokračovat očistou víry a mravů.
+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu
+ Metoděj OSBMr + Timotej OSBMr
Biskupové sekretáři
21. 9.2018
