Spasitel přijde
(3 neděle adventní A: Iz 35,1-10; Ž 146; Jak 5,7-10; Mt 11,2-11)
Spasitel světa již přišel na zemi. Boží Syn k spáse seslaný již se stal člověkem a přinesl spásu všem, kdo se po něm ptají, kdo jej hledají. Jsou však mnohá místa v mnohých lidských srdcích, kam dosud nevstoupila jeho sláva. Mnohé duše, které nejsou spaseny. Jaká je naděje na spásu člověka dosud nespaseného? Naděje umírá poslední. Jsou ovšem naděje, které přeci jednou zemřou, i když jako poslední. Jsou naděje, které se nikdy nenaplní. Naděje je očekáváním budoucího dobra. Budoucí dobro je očekáváno prostě proto, že je možnost jeho uskutečnění, proto že Bůh tuto možnost dal. Avšak ne všechny možnosti budou naplněny. I tvé spasení se může, ale také nemusí stát skutečností. A dokud jsme zde na zemi, stále jsme spaseni pouze v naději. I když naše aktuální spása je už realitou, i když jsme přijali Ježíše a žijeme Jeho životem z Jeho milosti, stále naše věčná spása, naše vytrvání, zůstává možností, která se může, ale i nemusí naplnit. Ta možnost. Ta rozhodující skutečnost. Buď budu spasen anebo zavržen! Život anebo smrt! Třetí možnost není. Není jiné cesty. Není žádná anihilace duše. Buď věčně s Ježíšem anebo věčně bez Něj. Pane, smiluj se. Přijď, Pane Ježíši.
