Naše cesta má být Kristus
První Boží přikázání zní: Miluj Boha celým srdcem, celou duší a vší silou. Avšak v našem srdci vnímáme kontrast: Chci to vykonat, ale nemohu. Chci dobro, chci sloužit Bohu, ale jsem něčím držen. Nejvíce to můžeme vnímat na modlitbě. Tu si mohu uvědomit sílu lži, která je v nás, infekci zla, starého člověka, tu sílu, která člověka vždycky oklame a odvede z pravé cesty. Naší cestou má být Kristus. Máme mít jasný směr a cíl – nebe. Ale my většinou někde bloudíme, anebo dokonce jdeme opačnou cestou, a přitom si myslíme, že jdeme dobře. Proto se musíme zastavovat a vcházet do Božího světla, kde pravdivě vidíme svou činnost, tj. to co jsme udělali, řekli, jak jsme zareagovali, zda to vše bylo ve shodě s Božími přikázáními, s Božím slovem, tedy ve shodě s Boží vůlí. A protože často vidíme, že jsme se odklonili, můžeme před Bohem vyznat svůj hřích svévolnosti, pýchy, spoléhání na sebe… Bůh nám ho odpouští ve svém Synu a znovu nám dává vnitřní pokoj a sílu plnit Boží vůli v každodenním životě. A toto je to navrácení se na tu pravou cestu, ke Kristu.
