Člověk vážně nepočítá se smrtí
V některých oblastech je zvykem, že když při pohřbu nesou na márách mrtvého, doprovází ho na hřbitov někdy až kilometrový průvod – téměř celá vesnice. Na hřbitově se zastaví a zpívají s hudebním doprovodem písně. Všichni lidé to vidí, slyší a vzpomínají: Byl to člověk, se kterým jsme se ještě nedávno setkávali, hovořili… A alespoň někoho to může vést k tomu, aby se zastavil a uvědomil si: „Za krátký čas touto cestou ponesou i mě. I mě se to týká.“ Ale to si lidé většinou už nepropojí. Proč? Protože vážně nepočítají se smrtí. A dnes tím víc, když ve městech jsou krematoria, kam přijde jedna rodina, nebo jen pár lidí. Lidé jsou tak odizolováni, aby nemysleli na ty nejpodstatnější věci ve svém životě – na smrt, soud, věčnost, na našeho Stvořitele, Spasitele a Pána.
