Bdělost na modlitbě
Ježíš říká: „Modlete se a bděte.“ (Mt 26,41) Nestačí se jenom modlit. Na modlitbě musíme také bdít, abychom byli v Boží přítomnosti. A tomu je potřebné se učit. Co je potřeba dělat, když jsme v modlitbě roztržití? Když například prožíváme pravdu spoluukřižování s Kristem podle Božího slova Gal 2,20 a třeba i hlasitě voláme k Bohu, můžeme si například uvědomit takový paprsek světla, který nás spojuje s Bohem. Můžeme se přitom modlit za konkrétní lidi. Stačí jen několik sekund si uvědomit například Michala, Jana…Uvědomit si, že stojím v Božím světle a ono mě proniká, stojím ve víře a Boží moc zasahuje ty konkrétní lidi. Potom dávám Bohu s vírou dalšího a dalšího člověka… Během několika minut mohu projít třeba i dvacet lidí. Ale musím stát v Boží moci a ve víře, že Ježíš je teď ve mně. Já jsem s Ním ukřižován a Boží slovo říká: „Víme, že náš starý člověk byl s Ním ukřižován, aby nečinným se stalo tělo hříchu.“ Kristus zemřel na Golgotě, přemohl ďábla, hřích i smrt. Teď se vírou spojuji s tím, co Kristus učinil na Golgotě, a v tomto čase, tuto sekundu posvěcuji vírou. Ano, tak to je, teď tomu věřím. Teď stojím v této pravdě. V duchovní oblasti to působí, i když výsledky hned nevidím. Stojím v Božím slově, v Kristu – teď mám moc, kterou mám využívat.
