Neposkvrněné Početí Panny Marie
(Gn 3,9-20; Ž 98°Ef 1,3-12; Lk 1,26-38)
Stejně jako existuje realita dědičného hříchu, kterému jsou podle zákona přirozenosti podrobeni všechny děti Adamovy, tak existuje i tajemství a realita Neposkvrněného Početí. Neposkvrněné početí, má své jméno, a tím jménem je Maria. Svaté jméno té, která je tím Neposkvrněným početím, Maria, Miriam znamená vzpoura či hořkost. Maria je Boží vzpoura, Boží vzdor proti zákonu hříchu. Ona je Božím vítězstvím, které Bůh od věků držel v tajnosti, které si připravil a uchoval jako svou nejmocnější zbraň, jako tajemný neporazitelný prostředek k přemožení hříchu, zákona hříchu a smrti, jak svou utajenou zálohu, která přemůže starého otce hříchu, lži a smrti.
Maria je tajemným počátkem spásy, tajným místem ve vesmíru, kterého se nikdy nedotkl hřích. V latině slovo maria znamená moře v množném čísle. Bůh nahromadil vody na jedno místo a nazval je moři a nahromadil všechny poklady svých milostí a nazval je Maria. Maria je vrcholem a souhrnem veškerého Božího díla, nashromážděním všech milostí Božích. Zdrávas Maria, milostmi plná - kechritomene - obmilostěná, milostmi přeplněná a přetékající.
Smutný a beznadějný je pohled toho, kdo nezná Neposkvrněnou Pannu. Naplněn hořkostí a dojmem smysluprázdnosti všeho je ten, komu Bůh nesdělil toto největší ze svých tajemství, kdo nezaslechl andělské pozdravení: Zdrávas Maria, nalezlas milost u Boha, ty jediná. Neboť nebylo by vítězství nad hříchem, nebylo by dokonalé Boží spásy, nebylo by místo čistoty, a pravé Božské lásky, nebyl by po zásluze a dostatečně uctíván Bůh a nebyl by Bohu zaplacen náš lidský dluh, kdyby nebylo té, které se nikdy nedotkl hřích, která v každém okamžiku svého pozemského života milovala a oslavila Boha více než všechny zástupy andělů a svatých.
To kvůli ní a pro její víru sestoupil Syn Boží z nebes, to ji především a na prvním místě vykoupil svým vtělením, smrtí a zmrtvýchvstání a skrze ni pak všechny ty, kterým se dostane účasti na milostech, jimiž Bůh zahrnul svou Vyvolenou. Maria je tou Archou úmluvy, chrámem živého Boha mezi lidmi, Církví Boží, souhrnem a shromážděním spasených, pokladnicí a prostřednicí všech milostí Božích daných lidstvu. Ona je dokonalým veledílem milosti Stvořitele. Ona je korunou a slávou všech svatých. Ona je důkazem a uskutečněním Božího vítězství. Ona je důvodem, proč Bůh stvořil svět a člověka v něm. Ona je dokonalou obětí neposkvrněnou a Bohu milou.
Ta plnost milosti a slávy Boží je v Pánu Ježíši Kristu. Ovšem On jako Bůh nepotřeboval být vykoupen. On je neposkvrněným a zcela bez hříchu plným právem, protože je jedné podstaty s Otcem. On sám je zdrojem a dárcem milostí a všechno v Něm, co bylo naplněno a obdařeno milostmi - tedy Jeho lidská přirozenost - to přijal z Marie. Ale proč to přijal? Aby vykoupil člověka; aby stvořil člověka nového, neposkvrněného, spravedlivého a svatého, člověka, který je dokonalým obrazem Božím - Neposkvrněnou Pannu. Jaká nesmírná radost je patřit mezi její děti.
