Jdi na obsah Jdi na menu
 


(27. ne. v mez. C: Hab 1,2-3; 2,2-4; Ž 95; 2Tim 1,6-8.13-14; Lk 17,5-10)

Snad neexistuje člověk, který by nikdy nevolal k Bohu. I největší neznabozi k němu v úzkosti a tísni křičí. I my máme jistě mnoho zkušeností s vyslyšenými modlitbami, ale jsou i modlitby nevyslyšené. Na některé rychle zapomeneme, ale máme také různé životní trable, ve kterých jsme se opakovaně obraceli o pomoc k Bohu, a může se nám zdát, jako by nás ani neslyšel. Jenomže víme, že On – Stvořitel nebe i země, Bůh všemohoucí a vševědoucí, který zkoumá i naše nejtajnější myšlenky, jak nám to dosvědčuje i naše svědomí – On určitě slyší a ví o každé naší modlitbě, vede v patrnosti a zaznamenává každou prosbu, kterou jsme mu kdy předložili. A žádná z nich nezůstane bez účinku.

Proč tedy některé modlitby zůstávají nevyslyšené? To je vlastně nesprávně položená otázka, protože Bůh opravdu každou modlitbu vyslýchá. Ne vždy však v tom čase a takovým způsobem, jak si to my představujeme. Pokud nám nedá to, o co prosíme, dá nám něco lepšího. Pokud prosíme se slabou či nesprávnou vírou, ale máme aspoň dobrý úmysl, jako apoštolové, kteří prosili: „Pane, dej nám více víry“, pak i taková modlitba určitě přinese plody, protože on nám tu víru skutečně dá. Pokud třeba budeme prosit za odejmutí kříže, který nám Bůh ještě odejmout nechce, protože ví, že je pro nás užitečný, pak i takovou modlitbu vyslýchá, vlévá nám skrze ni světlo, útěchu a sílu ten kříž nést, a když ho prosit nepřestaneme, nakonec ten kříž taky odejme, třeba až na věčnosti.

Jak se říká, existuje ale jedna modlitba, která je vyslyšena vždycky a hned, a to je modlitba kající, prosba o odpuštění hříchů, o spásu a naplnění Duchem svatým. Kdo ze srdce upřímně volá k Pánu Ježíši: „Pane, zachraň mě“, ten je hned vyslyšen, protože taková prosba je samozřejmě spojena s rozhodnutím zanechat hřích a konat opravdové pokání. A i kdyby pokání člověka, který se takto modlí, nebylo úplné, i tak si svou modlitbou milost toho úplného pokání vyprošuje. Proto volejme k Bohu vždy a všude, v každém utrpení i radosti, a On promění náš život na ustavičnou oběť chvály, dokonalou a jemu milou, a tím nám dá vše, oč ho prosíme a co si jenom můžeme přát, ba daleko víc.