O zpovědi z Římského katechizmu a rituálu
Svátost pokání je ustanovena od Krista Pána pro ty, kteří po křtu padli, aby se navrátili do milosti. Je třeba ji vysluhovat tím pečlivěji, čím častější je její užívání a čím více věcí se vyžaduje, aby byla správně a důstojně vykládána a přijímána. K její podstatě patří tři věci: materie, forma a vysluhovatel. Její vzdálenou materií jsou hříchy, blízkou pak jsou úkony kajícníka, a to zkroušenost, vyznání a zadostiučinění. Formou jsou ona slova rozhřešení: „Já tě rozhřešuji“ atd. Vysluhovatelem je kněz mající moc rozhřešovat buď řádnou nebo delegovanou. Pokud však nastane nebezpečí smrti a není přítomen zplnomocněný kněz, může kterýkoliv kněz rozhřešit od jakýchkoliv církevních trestů a hříchů. U tohoto služebníka se vyhledává také dobrota, vědomost a prozíravost, neboť pečeť zpovědního tajemství je pod přísným a ustavičným mlčením. Zpovědníci jsou povinni s veškerou péčí dbát, aby v těchto i jiných hodících se věcech byli připraveni.
Celý dokument s výpisky s Tridentského katechizmu a částí Rituálu o svátosti pokání: zde.
